Ve svém nedávném článku o přístrojích Holga a Diana jsem právem kritizoval chybně provedenou clonu u Holgy, která byla ve své podstatě nefunkční. Zhruba před 14ti dny jsem ale pro známého kupoval z Číny nový exemplář Holgy a ukázalo se, že se čínský výrobce přeci jen umí poučit...

Podle této tiskové zprávy sestrojil Canon nový CMOS senzor velikosti APS-H (29.2 x 20.2mm) s rozlišením 120 MPix. Tak se sám sebe ptám - k čemu je to dobré? Další marketingové lákadlo to doufám nebude, snad lidi pochopí, že nacpat 12 Mpix do telefonu nebo miniaturního kompaktu sice jde, ale výsledek většinou za moc nestojí. Navíc u takového rozlišení už bude problém i s uložením a zpracováním takového souboru - dnešní 20 MPix zrcadlovky produkují soubory velikosti kolem 25 MB - kolik bude produkovat ten 120 Mpix? Budou to 150 MB soubory? Ty bude problém uložit, přenést a hlavně zpracovat. Navíc v masovém měřítku je takové rozlišení podle mě zbytečné - už dnes je drtivá většina produkce (většina fotek stejně v lepším případě končí na webu) výrazně pod limitem stávajících rozlišení. Pro koho tedy takové rozlišení bude? Možná pro vědce, možná pro extrémní krajináře, kteří dělají alespoň metrové zvětšeniny. Ale my ostatní si přece vystačíme s těmi současnými 20 megapixely. Nebo ne?

Po předchozích dvou výletech do minulosti tu mám třetí a poslední díl této minisérie - přehlídku polaroidových fotografií režiséra Andreje Tarkovského.

Minule jsme se dívali do historie tak trochu bez ladu a skladu, dnes to zkusíme trochu jinak - pojďme porovnávat, jak vypadala některá místa dříve a nyní.

Jestliže máte rádi staré fotografie, Shorpy vám nepochybně poskytne hodiny a hodiny zábavy.